Recenze žlutého RegioJetu

01.11.2011

Vzhledem k mé studijně-flákací cestě na Google Developer Day 2011 Prague a vzhledem k mému rodišti v Olomouci, jsem donucen jet 250 kilometrů na západ do hlavního města. Aby nebyl nějaký problém, rozhodl jsem se, že pojedu o den dříve, přespím u Placky a Lamičky a druhý den se vydám na vývojářskou konferenci. Pro cestu do hlavního města záměrně volím žlutý vlak, zpět vlak Českých drah, protože žlutej zpátky prostě v inteligentní čas nejede.

Nefungujicí toaleta Pro začátek je potřeba zakoupit jízdenku. Na stránkách regiojet.cz si vyhledám spoj a chci zaplatit. Cena 220 korun za druhou třídu je příjemná, leč SporoTicket je levnější (i před slevou 210 korun). Po výběru spoje je potřeba si vybrat místo ve vlaku a zde se pro mě vyskytla první nepříjemnost. U autobusu je to třeba jedno, cestující si vybírá, jestli chce sedět vepředu nebo vzadu, ale jsou lidé, kteří ve vlaku nesnesou jízdu proti směru. Bohužel z plánku nelze na první pohled nijak poznat, jakým že to směrem souprava jede. A co hůř, ani rozložení sedadel není vidět. Jak tedy mám vědět, jak budu sedět? Je potřeba prokliknout další okno, kde se člověk po chvilce zorientuje a sedadlo vybere. Ale nic user friendly. Po vybrání místa je potřeba košík zaplatit. Kliknu na placení a objevilo se okýnko s výběrem jak. Avšak žádná možnost. Provedl jsem tedy registraci, a vytvořil tak kreditovou jízdenku. Tu potom nabil nějakou částkou, vybral znovu košík a zaplatil. Nechci nijak kritizovat, ale mezikrok s dobíjením je věc navíc, jednoduchost by se vyplatila.

Jízdenku tedy mám, tak můžu jet. Nějaká velká očekávání jsem neměl, a tak jsem v klidu přišel na hlavní nádraží, s vytištěnou jízdenkou v ruce (přece jen si nepamatuji, kam že to místenku mám). Na nástupišti čekalo docela dost lidí. Žlutý vlak byl ohlášen a za chvilku přijel. Za okamžik začal zmatek srovnatelný s hromadným zájezdem s ROH. Vagony neměly žádné číslování, ani blbou papírovou cedulku, kterou vidíme u Českých drah. Z vlaku vystoupily stewardky i jejich "mužští" kolegové a lidé se nahrnuli k nim, aby jim tuto informaci sdělili. Nakonec se všichni naskládali do vlaku a někteří cestující chvilku pobíhali po soupravě a hledali své místo.

Rozložení sedadel je zvláštní. Nejsem si jist, jestli to tak ÖBB měly v originále, ale sedět v sedadle a mít místo výhledu na krajinu v úrovni očí sloup a dvě zásuvky mi jako nová dimenze cestování nepřipadne. Stolečky známé z nových souprav jsou rozkládací, o trošičku prostornější než u pendolina. Člověk na ně klidně dá notebook, který jsem ale výjimečně s sebou neměl. Na další tahák RegioJetu, tedy WiFi jsem využil svůj telefon. Signál dobrý, připojil se hned, avšak jenom k bezdrátové síti. Na internet se dostat nedalo a po minutě čekání, kdy se mi nenačetla ani mobilní verze stránek jednoho zpravodajského serveru, jsem v klidu zapnul mobilní připojení a surfoval takto. Přistoupivše s přenosnými počítači po chvilce vytáhli svá mobilní zařízení a internet si zajistili taky.

Tahákem pro cestu má být tisk a pití zdarma. Tisk nebyl vůbec nabídnut a na pití každý dostal 0,33l jemně perlivé vody ze Slovenska. To rozdával hošík přímo z plastového přebalu, ve kterém to výrobce dodává. Zbytek lahví dal pod krajní sedačku v soupravě. Zdarma po celou dobu jízdy byla pouze káva. Tedy 3 druhy kávy, což já jako kafenepijec, jsem vůbec neocenil. Nějaký ten čaj by se taky hodil. Jídelní lístek vypadal bohatě, několik druhu dortíků, sushi za 80 a croissant obyčejný, se sýrem nebo se šunkou. Podávané to bylo v úhledném provedení, ale abych pravdu řekl, ocenil bych nějakou bagetu s pořádnou gramáží. Teplá jídla zde nekoupíte. Co se týče sushi, daly si to dvě dámy za mnou a byl jsem velice pobaven hláškou slečny, že je lepší, když to nechají 10 minut stát v teple, protože to pak bude chutnější. Objednávku stravy měl na starosti vlakušák s tabletem, slečna v přípravně dostala bon a pak roznášela jídlo na místo.

Co se ve vlaku hodí, obzvlášť když cestujete ve tmě, jsou informace, kde se vlak nalézá, kde příště zastaví a kdy. Zajisté znáte hlášku: "náš vlak zanedlouho zastaví v... " Uvítaní na palubě proběhlo, informace, že v Zábřehu na Moravě budeme za cca 30 minut (to si přesně nepamatuji) taky. Nevím, jestli pan Jančura chce své podnikání dělat jenom pro český národ, ale ve vlaku IC by takové hlášení mělo být minimálně i v anglickém jazyce, případně německy. Dokonce si pamatuji i francouzštinu ve vlacích Českých drah. Po Zábřehu se hlasatel omezil pouze na to, že zastavíme v Ústí nad Orlicí. Po chvilce cesty vlak opravdu zastavil, po nějaké půlminutce se ozvalo: "Právě jsme zastavili v…" Asi bych byl nadšený, kdyby to byla pro mě konečná a já měl rozbalený notebook, dokumenty a zavazadlo na poličce. Hlasatel se v jedné stanici loučil s cestujícími za společnost RegioJet a podruhé za společnost Student Agency. S kým jsem tedy jel?

K některým cestujícím, kteří se tedy připomněli, že by chtěli tisk na čtení, se tato služba dostala. Docela překvápko, co jsem snad nikdy nezažil bylo, když steward začal obcházet stolky a doslova vybírat zpět tisk zdarma. Jeden cestující si svoje čtivo ubránil, ostatním bylo zkonfiskováno. Snad aby se dostalo na cestující, kteří vlakem pojedou příště. Příjezd do Prahy na čas, já jsem však z prostornějšího koženého křesla rozlámaný. V každé zatáčce to s člověkem mírně hodilo nějakým směrem, a tak jsem nebyl schopen najít vhodnou pozici na sezení. Pozicování sedadel bylo celé takové odfláknuté, prakticky žádné.

Ceske drahy Pro cestu zpět jsem zvolil vlak, kterému vlastně RegioJet podle prohlášení jejich majitele konkuruje, a to SC Pendolino. Pro vysvětlenou SC je obchodní označení zvláštní soupravy vlaku IC, není to žádná nadtřída. Vlak je stejně jako vlak žlutý “nedotovaný”. K zakoupení bahnkarty jsem taktéž použil elektronický obchod. Protože jsem využil slevu i u RJ, tak i nyní jsem hledal levnou cestu. Vybral jsem si SporoTicket za 180 korun, ke kterému je potřeba zakoupit místenku. Ta je v tomto rychlovlaku za 200 korun, se slevovou kartou za 100 a na eshopu s 3% výhodou za 97 korun. Suma sumárům mě cesta vyjde na 277 korun. Místo si může zákazník vybrat z plánku, nebo nadefinovat, jestli chce sedět u okna atd., a systém za něj místo vybere. Plánek měl nejen naznačeno, kterým směrem souprava pojede, ale i orientaci sedadel a oken. Kritika se valila na to, že se s příchodem konkurence eshop změnil. Rád bych to uvedl na pravou míru. Malý facelift to dostalo, hlavně při výběru nejlevnější varianty lístku (je to podobný kalendářík jako u letadla), výběr konkrétní místenky však zůstal stejný. Platba v obchodě se provádí klasicky, odtrhnutím podmínek a přesměrováním na platební bránu. Po zaplacení vám přijde email s jízdenkou, kterou si musíte vytisknout. Jízdenku si pak vyzvednete u přepážky na nádraží nebo v automatu, s místenkou můžete udělat víceméně to samé.

V Praze jsem to tedy učinil a vydal se k vlaku. Ten po chvilce (stání na peronu) přijel. Vagony označené elektronickou tabulí, informující o směru jízdy. Chvilka zmatečku, než se vlak plynule rozjel. V tunelu následovalo hlášení o cestě ve třech jazycích a cesta do Olomouce. V Pardubicích měla souprava 10 minut zpoždění, údajně kvůli pracím na trati, do Olomouce jsem dojel s 3minutovou sekerou.

První, co ve vlaku proběhlo, bylo rozdávání novin. Vlakuška objela všechny ve voze a dala jim vybrat z Blesku, Hospodářek a Mladé Fronty. Po chvilce se objevil průvodčí, který zkontroloval lístky. Tato kontrola v RJ neproběhla, přece jenom jde to i elektronicky. U drah lze však jet i s lístkem pro normální courák, takže je ta kontrola pochopitelná. Těsně před Pardubkama se ukázal minibar s vodou zdarma. Objem 0,25l nějaké cizokrajné vody, na výběr neperlivá a perlivá. Sedadla nastavitelná, toaleta funkční. Vlak neházel díky své naklápěcí skříní. Průvodčí poskytoval celou cestu informace o stavu naší cesty, průběžně procházel vlakem. Před Pardubicemi, cca 4 minuty do stanice, zahlásil interkom, že za chvilku zastavíme a poděkoval za využití Českých drah. Cestou přijel minibar, nabízející bagety, snacky, oplatky a pití. Vlak měl k dispozici restaurační vůz s teplým jídlem, který zajišťuje JLV. Nevyzkoušel jsem, ale údajně bramboračka je legendární.

Když bych měl ohodnotit, tak vlaky jsou to srovnatelné, Pendolino rychlejší. Služby srovnatelné. Sám za sebe říkám, že se ona revoluce nekoná, jsem zvědavý na Leo Express.

benzin
05.12.2011 10:47
Chapu dobre, ze ste mel listek do pendolina za polovinu ceny, nez bylo obvykle pred prichodem RegionJetu, ze ste dostal noviny a piti. Ze dnes uz nemusite za pendolino platit kdyz v nem nejedete (jako sme museli driv, skrze dane) a ze tohle vsechno vam prijde jako jeno \"mala zmena\"?

Tom
13.02.2012 16:17
Evidentně příznivec Pendolina, ať se děje cokoliv.